Úvodní stránka Pracovnice a pracovníci

Zemřela PhDr. Michaela Freemanová, Ph.D.

       21. 11. 1946 – 15. 6. 2017

michaela freemanov fotoKolegyni Michaelu Freemanovou, tehdy Kopeckou, která si sama říkala a nechávala se od přátel a známých oslovovat „Míša", jsem poznala před téměř 50 lety, a byla jsem s ní od té doby až do jejích téměř posledních dnů ve víceméně pravidelném profesním i přátelském kontaktu. Mohu si snad proto při mém krátkém vzpomínání na ni dovolit o něco osobnější tón, než jaký by se hodil do oficiálního nekrologu.

Potkaly jsme se spolu poprvé začátkem října roku 1967, kdy jsme spolu s několika dalšími kolegyněmi a kolegy zahájily studium hudební vědy na tehdejší Katedře dějin hudby Filosofické fakulty Karlovy univerzity, která tehdy sídlila v přízemí budovy Fakulty jaderné fyziky ČVUT v Břehové ulici 7. Shodou okolností jsme to byly pouze já a Míša, kterým se podařilo složit všechny zkoušky a ukončit studium v řádném termínu pěti let, takže jsme pak byly spolu také začátkem července roku 1972 na absolventské promoci v Karolinu.

Během studia hudební vědy navštěvovala Míša, podobně jako já, seminář profesora (tehdy ovšem „pouhého" odborného asistenta) Ivana Vojtěcha, který se soustředil na hudbu v Čechách v 1. polovině 19. století, s důrazem na to, aby blíže objasnil problematiku zhudebněné češtiny a tzv. „správné české deklamace" ve vokální hudbě tohoto období, a zároveň situaci, do níž na přelomu 40. a 50. let 19. století vstupoval v Praze mladý Bedřich Smetana. V rámci tohoto semináře vznikla také Míšina úspěšně obhájená diplomová práce s názvem Vztah slova a hudby v lyrických částech jevištních děl a kupletech Františka Škroupa.

Po roce 1972 pracovala Míša po nějaký čas v tehdejším nakladatelství Supraphon a poté v Muzeu české hudby v Praze. Svoje odborné zájmy přitom obrátila velmi záhy do oblasti takřečené „staré hudby" a její historicky poučené interpretace, která byla v Čechách v této době v úplných počátcích. V tomto jejím úsilí ji později účinně podporoval její manžel, David Freeman, s nímž Míša vytvořila téměř ideální partnerský i profesní vztah – a jehož potom obětavě a věrně provázela během jeho dlouhé zhoubné nemoci.

Po roce 1989 působila Míša krátce jako organizátorka hudebních akcí na Pražském Hradě, a poté delší řadu let – kromě jiného – jako organizátorka a dramaturgyně Haydnových hudebních slavností na Plzeňsku i Hudebního léta v Kuksu ve východních Čechách. – Od roku 2002 až do konce května 2017 pak byla zaměstnána jako vědecká pracovnice v Kabinetu hudební historie EÚ AV ČR, v.v.i. (původně Ústavu pro hudební vědu AV ČR). Během těchto posledních let se rozhodla zvýšit si také svoji odbornou kvalifikaci a přihlásila se do externího doktorského studia na FF UK, které úspěšně absolvovala v červnu roku 2013 obhajobou práce Fratrum misericordiae artis musicae collectiones in Bohemia et Moravia reservatae, jež potom v témže roce vyšla tiskem péčí Národní knihovny ČR. Shodou okolností a paradoxně jsem to byla já, která jsem v rámci Míšina doktorského studia působila jako její – rozumí se takřka samo sebou, že víceméně formální – školitelka.

Osobně jsme se s Míšou sblížily zejména v několika posledních letech. V létě roku 2014 mi Míša nesmírně pomohla a ulehčila mi moji tehdejší nesnadnou situaci tím, že za mnou několikrát přijela se svým autem a převezla se mnou do Prahy některé knihy a cennější věci z mého rodného domu v Jaroměři, který jsem tenkrát prodávala a vyklízela. Při té příležitosti jsme spolu podnikly v krásném letním počasí několik vydařených výletů do východních Čech i do blízkého Kladska – a slibovaly jsme si, že to ještě někdy zopakujeme. Žel, už k tomu nikdy nedojde...

Jarmila Gabrielová

 
Úvodní stránka Pracovnice a pracovníci
logo 
avcr zakladni znacka cz cmyk
Výběr jazyka
Čeština (Česká republika)English (United Kingdom)
Kalendář
poslední mesíc září 2017 příští mesíc
Po Út St Čt So Ne
week 35 1 2 3
week 36 4 5 6 7 8 9 10
week 37 11 12 13 14 15 16 17
week 38 18 19 20 21 22 23 24
week 39 25 26 27 28 29 30