Úvodní stránka Aktuální vědecké projekty

Aktuální vědecké projekty

 

 

HUDBA PŘED ROKEM 1600
 
 
 
Hudební inventáře raného novověku v českých zemích [Music Inventories of the Early Modern Period in the Czech Lands]. Řešitel: Václav Kapsa, jako člen tříčlenného týmu. Vedoucí týmu: Vladimír Maňas (Masarykova univerzita), spoluřešitelka: Jana Spáčilová (Univerzita Palackého v Olomouci). Anotace: Hudebním inventářům jako specifickému druhu pramene s širokou výpovědní hodnotou se věnovala řada českých badatelů v čele s Jiřím Fukačem, který přinesl první souhrnné zpracování této problematiky. Cílem projektu je dovršit dosavadní výzkum vytvořením repertoria, které poskytne důkladné popisy všech zjištěných hudebních inventářů v českých zemích raného novověku, a edice nejstarších inventářů. Budou ověřeny údaje o již známých pramenech a prozkoumány vybrané archivní fondy s cílem nalézt nové. Metodologicky profilované dílčí studie se zaměří na různé otázky zpracování a interpretace historických hudebních inventářů: jejich využití pro psaní hudebních dějin určité lokality či regionu, možnosti zpřístupnění tematických inventářů, otázky vztahu inventáře a dochovaných hudebních pramenů či šíření a cirkulaci určitého repertoáru. Projekt podpořen standardním grantem GAČR č. GA16-17615S (2016–2018).
 
Výstupy
Repertorium hudebních inventářů v českých zemích, datum dokončení 2018–2019
plánovány jsou rovněž vedlejší výstupy ve formě průběžně publikovaných dílčích studií
 
 
Roráty karlo-arnoštovské. Mezioborově koncipovaná kritická edice českých rorátů podle královéhradeckého rorátníku (1585). Řešitel: Tomáš Slavický, ve spolupráci s Alenou Andrlovou Fidlerovou [Ústav českého jazyka a teorie komunikace FFUK], Janem Baťou [Ústav hudební vědy FFUK], Martinou Šárovcovou [Ústav dějin umění AVČR] a Marií Škarpovou [Ústav české literatury a komparatistiky FFUK]. Anotace: Mezioborový ediční projekt, zahájený v rámci roku Karla IV. (2016), si klade za cíl oživit výzkum repertoáru českých rorátů. Jde o české specifikum, které má kořeny v nejstarších vrstvách české hymnografie a více než sedmisetletou tradici. Úplná edice základního souboru textů a nápěvů vyšla poprvé a naposledy v roce 1823. Předlohou nové kritické edice bude rukopisný Královéhradecký rorátník (1585) jako pramen prvořadého významu, který byl v 17. – 19. století užíván jako předloha pro desítky opisů a tisků. Součástí edice budou lingvistické, literárněhistorické komentáře a vysvětlivky; doprovodné studie objasní vývoj repertoáru a další recepci pramene. Projekt byl podpořen dotací Ministerstva kultury ČR (MK-S 5062/2016/II), a byl součástí širšího projektu Národních oslav 700. výročí narození císaře Karla IV.
 
Výstup
komentovaná kritická edice významné literární i hudební památky, datum dokončení: 2017
vydání ve spolupráci s Kabinetem hudební historie při EÚ AVČR v r. 2018
 
 
 
HUDBA 17.–18. STOLETÍ
 
 
 
Skladatel a jeho dílo v barokní Praze: Johann Joseph Ignaz Brentner (1689–1742). Řešitel: Václav Kapsa. Anotace: O životních osudech Johanna Josepha Ignaze Brentnera je známo jen velmi málo. Narodil se i zemřel v Dobřanech v západních Čechách, působil však také v Praze, kde evidentně usiloval o to etablovat se jako skladatel. V letech 1716–1720 zde vyšly tiskem čtyři sbírky jeho skladeb, které svým obsahem (duchovní árie, instrumentální koncerty) bezprostředně reagují na dobové stylové trendy a dočkaly se rozšíření zejména ve střední Evropě. Spolu s Brentnerovými skladbami z rukopisných pramenů představují cenný materiál pro výzkum celé řady témat souvisejících s hudební kulturou Prahy druhé a třetí dekády 18. století. Ačkoli se tyto skladby ve značné míře dochovaly, zůstávaly dosud na okraji zájmu rozptýleny převážně v zahraničních sbírkách. Cílem projektu je Brentnerovu tvorbu shromáždit, utřídit ve formě katalogu, zpřístupnit její významnou část v kritických edicích a využít ji pro zkoumání různých aspektů a otázek zdejší hudební kultury. Pro koho skladatel své skladby komponoval? Jaké místo mají jeho sbírky v kontextu ostatní pražské tištěné produkce dané doby? Jak si ve své tvorbě osvojoval nové hudební druhy, jako byly árie a koncert? A jakými cestami se šířily a cirkulovaly skladby komponisty, jenž nedosáhl velkého věhlasu a brzy po své smrti byl zapomenut, přesto však byla jeho tvorba ve své době známa až v jihoamerických jezuitských misiích a v první polovině 19. století každoročně zněla ve vídeňské dvorní kapli?. Dlouhodobý projekt byl podpořen postdoktorským grantem GAČR č. GPP409/12/P953 (2012–2014), jednotlivé výstupy dalšími edičními granty.
 
Připravované výstupy
Skladatel a jeho dílo v barokní Praze: Johann Joseph Ignaz Brentner (1689–1742)
knižní monografie s katalogem skladeb
Datum dokončení: první verze katalogu 2017, vydání monografie 2018
 
Duchovní árie I (kritická edice)
Academus Edition (sv. 2), Praha: Kabinet hudební historie EÚ AV ČR 2015
Vydání bylo podpořeno grantem MK ČR (2015)
 
Instrumentální hudba (kritická edice)
Academus Edition (sv. 4), vyjde v roce 2017
 
Offertoria solenniora (kritická edice)
Academus Edition, vyjde v roce 2017
Vydání podpořeno grantem Hlavního města Prahy (2017)
 
Duchovní árie II (kritická edice)
Academus Edition, edice plánována na rok 2018
 
 
Hudební repertoár jezuitů v Polsko-litevské unii (1565–1773). Řešitel: Václav Kapsa, jako člen širšího mezinárodního týmu, který vede Tomasz Jeż (Instytut Muzykologii Uniwersytetu Warszawskiego). Anotace: Cílem projektu je zpřístupnit památky jezuitské hudební kultury dochované na historickém území Polska a Litvy v podobě kritických edic. Václav Kapsa na projektu participuje jako editor děl jezuitských skladatelů Karla Pelikána, Karla Rabovia a Jana Pošívala.
 
Připravované výstupy
Carolus Pelicanus: Affectus adorantis, Muttetum de Sancta Anna (2017)
Carolus Rabovius: O Domine Jesu, Surgamus eamus (2018)
Johann Possival: Litania lauretana (2019)
 
 
Josef Sehling: Pastorely (Kritická edice). Řešitelka: Milada Jonášová. Anotace: Sehlingovy pastorální skladby představují svébytný kompoziční počin na poli české chrámové hudby v době předbrixiovské, tj. v údobí stylového přechodu v poslední fázi vrcholného baroka. Postupem času skladeb v kategorii pastorel, „natalitií" či „adventualií" přibývalo a mezi jejich autory se řadil i Sehling (1710-1756). Patřil mezi ty autory, kteří už opouštěli některé ustálené barokní kompoziční prvky a připravovali půdu k nástupu nového hudebního slohu. Jeho čtyři Pastorely tvoří specifickou skupinu formálně jednoduchých chrámových skladeb v latinském jazyce.
 
Výstup
Josef Sehling: Pastorely. Academus Edition, vyjde v roce 2017
 
 
Mezinárodní konference pořádané spolu s novodobými premiérami historických italských oper v zámeckém divadle v Českém Krumlově (projekty podpořené z programu Regionální spolupráce krajů a ústavů Akademie věd ČR). Řešitelka: Milada Jonášová, ve spolupráci s Centrem barokní kultury v Českém Krumlově, Souborem Hof-Musici a Mozartovy obce v České republice.
 
Výstup
Italská opera v českých zemích v 18. století - I. Antonio Caldara v kontextu své doby. Mezinárodní muzikologická konference Antonio Caldara v kontextu své doby byla uspořádána 17.–18. 9. 2016 v souvislosti s novodobým provedením Caldarovy opery L´asilo d´Amore v barokním divadle na zámku v Českém Krumlově (16., 17., 18. 9. 2017). Konference se aktivně zúčastnilo 12 badatelů z Rakouska, Německa, USA, Itálie a České republiky. V jejím rámci byla pojednána osobnost vídeňského dvorního vicekapelníka, který měl i četné vazby k českému království, 1723 řídil v Praze při oslavách korunovace Karla VI. provedení Fuxovy opery "Costanza e fortezza", což byla svými inscenačními parametry (doloženými i sérií velkých grafických listů) událost, jaká neměla v kontextu své doby srovnání. Další odkazy: http://www.festival.krumlov.cz/, http://bertramka.eu/cs/konference-a-prednasky/caldarovska-konference-v-ceskem-krumlove-2016
 
Připravované výstupy
Antonio Caldara nel suo tempo (konferenční sborník)
Sborník bude vydán v rámci nové řady L´opera italiana nei territori boemi durante il Settecento, jako svazek II., Praha – Český Krumlov: Istituto di Etnologia dell'Accademia delle Scienze della Repubblica Ceca, v.v.i., La Società Mozartiana nella Repubblica Ceca e Ensemble Hof-Musici, vydání plánováno v roce 2017.
Italská opera v českých zemích v 18. století - II. Dido jako operní inspirace.
V rámci projektu Italská opera v českých zemích v 18. století se uskuteční 16.–17. 9. 2017 mezinárodní muzikologická konference Dido jako operní inspirace. Bezprostřední propojení vědeckého výzkumu s provedením opery, respektujícím dobovou interpretaci a inscenační praxi v době jejího vzniku, se ukázalo jako velice přínosné a konference bude uspořádána v souvislosti s novodobým nastudováním opery Antonia Boroniho La Didone v barokním divadle na zámku v Českém Krumlově (15., 16., 17. 9. 2017). Opera, kterou nastuduje soubor Hof-Musici (umělecký vedoucí: Ondřej Macek), byla Boronim zkomponována pro Prahu a v divadle V Kotcích měla 1768 svou světovou premiéru.
Další odkazy: http://bertramka.eu/cs/konference-a-prednasky/konference-dido-jako-operni-inspirace-2017
 
Plánovaný výstup
Dido jako operní inspirace (konferenční sborník), vydán jako sv. III ediční řady L´opera italiana nei territori boemi durante il Settecento, Praha – Český Krumlov: Istituto di Etnologia dell'Accademia delle Scienze della Repubblica Ceca, v.v.i., La Società Mozartiana nella Repubblica Ceca e Ensemble Hof-Musici, v roce 2018.
 
 
 
Evropský význam pražských kopistických dílen jako center šíření Mozartových oper. Řešitelka: Milada Jonášová. Anotace: Výzkum, zaměřený na identifikaci a systematickou evidenci v evropských zemích rozptýlených pražských dobových opisů Mozartových prokázal, že Praha byla na sklonku 18. století předním centrem mozartovského kultu i svým šířením opisů Mozartových děl do okolních zemí. Projekt byl podpořen grantem GAČR č. GAP409/12/2563 (2012-2016).
 
Připravovaný výstup
Die Bedeutung der Prager Kopistenwerkstätten als Zentrum der Verbreitung von Mozarts Werken im Europa (monografie)
dokončení plánováno v roce 2017, vydání 2018
 
 
Aktuelle Fragen der Mozart-Forschung (Sborník z konference). Řešitelka: Milada Jonášová. Anotace: Chystaný sborník přináší soubor referátů, přednesených na mezinárodní muzikologické konferenci Aktuální otázky mozartovského výzkumu, uspořádané 16. – 17. dubna 2016 v Praze pod záštitou předsedy AV ČR prof. ing. Jiřího Drahoše a ve spolupráci s dalšími institucemi (Mozartova obec v České republice a vídeňský Don Juan Archiv) 16.–17. dubna 2016 v Praze. Přípravný výbor konference: Milada Jonášová, Tomislav Volek, Manfred Hermann Schmid, konference se zúčastnili badatelé z Německa, Rakouska, USA, Itálie, Izraele a České republiky.
 
Připravovaný výstup
Mozart Studien 25. Aktuelle Fragen der Mozart-Forschung. Bericht der Prager Mozart-Konferenz 2016, vorgelegt von Manfred Hermann Schmid, Tomislav Volek und Milada Jonášová
Wien: Hollitzer Wissenschaftsverlag 2017
 
 
Jan Zach: Requiem solemne. Řešitel: Tomáš Slavický. Anotace: Requiem solemne Jana Zacha (1713–1773) představuje typický příklad reprezentativní smuteční skladby vzniklé Praze 30. let 18. století. V jeho kompozici jsou patrné jak retrospektivní tendence, tak moderní vlivy J. D. Zelenky, vídeňských a italských současníků. V 19. století se stalo pamětní repertoárovou skladbou, která vstoupila i do literárního povědomí, a následně součástí kánonu klasických děl staré české hudby. Kritická edice se vyrovnává s faktem, že skladba není dochována v autografu a většina opisů nese stopy variant a kapelnických úprav, proto se navrací k jednoznačně definovatelné a kompletně dochované starší kompoziční verzi. Příprava edice byla podpoředa grantem GAAV KJB800580502 a projektem Strategie 21.
 
Výstup
Jan Zach: Requiem solemne (kritická edice) Academus Edition (sv. 3), vyjde v roce 2017
 
 
Hudební kultura v klášteře alžbětinek na Novém Městě pražském. Řešitel: Jakub Michl. Anotace: Cílem práce je zmapování hudební kultury kláštera alžbětinek na Novém Městě pražském v 18. a 19. století, na základě dostupných hudebních i písemných pramenů, včetně výzkumu osobností, hudebních událostí, místního instrumentáře a zjištění proveniencí hudebního materiálu.
 
Výstup
disertační práce Hudební kultura v klášteře alžbětinek na Novém Městě pražském (Ústav hudební vědy FFUK), datum dokončení: 2017
 
 
Interpretační edukace a interpretace západočeských hudebních pramenů. Řešitel: Jakub Michl, jako člen širšího řešitelského týmu. Spoluřešitelé: Vít Aschenbrenner (Západočeská univerzita v Plzni) a Consortium musicum, z. s. Anotace: Cílem projektu je průzkum hudebních pramenů v západních Čechách, zejména z fondů Městského muzea v Plzni, Státního oblastního archivu v Plzni, Knihovny plzeňského kláštera františkánů a Státního okresního archivu v Klatovech. Projekt byl zahrnut do programu pro regionální spolupráci krajů a ústavů AV ČR na rok 2017, č. R300581701.
 
Plánované výstupy do konce roku 2017
Spartace vybraných skladeb z klatovských a plzeňských archivů, zejména kompozic klatovského regenschoriho Václava Flašky a repertoáru františkánského kláštera v Plzni.
Hudební nastudování a veřejná produkce v novodobých premiérách těch děl, která budou ze souboru spartací vyhodnocena jako umělecky nejvhodnější. Hudební vystoupení se budou konat v refektáři jezuitské koleje v Klatovech a jiných místech Západočeského kraje.
Muzikologicky nejpřínosnější spartace z výše uvedených fondů budou připraveny pro kritickou edici, coby pokračující projekt v roce 2018.
 
 
 
HUDBA 19. STOLETÍ 
 
 
 
New Dvořák Edition. Dlouhodobý projekt na kritické vydávání děl Antonína Dvořáka (1841–1904). Vedoucí edičního týmu: Jan Kachlík. Členové týmu: Jarmila Gabrielová, Petra Kolátorová, Markéta Kratochvílová, Eva Myslivcová, Jan Pirner a Ludmila Šmídová. Viz více.

Dosud byly vydány tyto svazky
Antonín Dvořák: Alfred. Heroická opera o třech dějstvích, B 16,
libreto K. Th. Körner, klavírní výtah O. Kvěch,
ed. J. Gabrielová a M. Kratochvílová,
New Dvořák Edition, Český rozhlas a Etnologický ústav AV ČR,
Praha 2014, 368 s.
 
Antonín Dvořák: Tragická ouvertura, B 16a, partitura
ed. L. Šmídová 
New Dvořák Edition, Etnologický ústav AV ČR,
Praha 2016, XXIV + 104. s.
 
Připravujeme
Antonín Dvořák: Koncert pro klavír a orchestr. New Dvořák Edition (vyjde v roce 2017)
 
 
 
HUDBA PO ROCE 1900
 
 
 
Leoš Janáček, Folkloristické dílo, SKVDLJ řada I, sv. 3/2. Projekt „Leoš Janáček - Folkloristické dílo, řada I. sv. 3.2" doplňuje a uzavírá I. ediční řadu Souborného kritického vydání díla L. Janáčka (Literární dílo 1-1, 2; Teoretické dílo 2-1, 2; Folkloristické dílo 3-1). Řešitelka: Lucie Uhlíková, Spolupracovníci: Marta Toncrová, Jarmila Procházková (KHH). Anotace: Výzkumný projekt „Leoš Janáček - Folkloristické dílo 2" je zaměřen na skladatelovu folkloristickou produkci, která zůstala za umělcova života jen v rukopise. Jde zejména o studie, předmluvy, zprávy, či důležité koncepční dokumenty vypracované pro vídeňské ústředí akce Lidová píseň v Rakousku. Většina materiálu dosud nebyla – buď v úplnosti, nebo vůbec – publikována. Jedná se o základní výzkum založený na identifikaci nezkompletovaného materiálu, archivních rešerších, kompletaci několikanásobných verzí či torzovitých pracovních poznámek, které odhalují Janáčkovy zdroje a podněty ke studiu hudebního a tanečního folkloru.Projekt byl podpořen grantem GAČR 16-14263S.
Výstupy
J. Procházková, M. Toncrová, L. Uhlíková (eds): Leoš Janáček, Folkloristické dílo, SKVDLJ řada I, sv. 3/2, Editio Janáček, Brno 2018
další plánované studie
 

Janáčkovy záznamy hudebního a tanečního folkloru. Řešitelka: Jarmila Procházková. Anotace: Třídílný projekt kritického vydání Janáčkových záznamů hudebního a tanečního folkloru si bere za cíl předložit komplexní zpracování a kritické zhodnocení unikátních Janáčkových záznamů lidových písní, hudby a tanců z Moravy, Slezska a Slovenska. Realizovaný I. díl komentuje historické okolnosti a institucionální zázemí, Janáčkovu metodu sběru a průběh sběru v jednotlivých lokalitách. Díly II. a III. obsahují kritické zpracování vlastních záznamů a komentáře k jednotlivým písním a tancům. Přípravnou fází projektu byla edice Janáčkových klavírních úprav těchto záznamů, kde byla většina položek publikována poprvé (2005). Projekt byl podpořen Ediční komisí AV ČR (JZF1), grantem GAČR GAP409/10/2412 (JZF2) a GA408/08/1330 (JZF3) a Nadací L. Janáčka.

Výstupy
New Discoveries about Janáček´s Choruses from 1873 to 1876 (Texts – Parts – Chronology), Hudební věda 2017, č. 2, s. 117-178
 
Plánované výstupy
Janáčkovy záznamy hudebního a tanečního folkloru II: severní oblasti Moravy, Slezsko. Praha - Brno, EÚ AV ČR, 2017
Janáčkovy záznamy hudebního a tanečního folkloru III: jižní oblasti Moravy, Slovensko. Praha - Brno, EÚ AV ČR, 2018
 
 
 
Recepce Leoše Janáčka a jeho hudby. Řešitel: Miloš Zapletal. Anotace: Dlouhodobý výzkumný projekt zabývající se různými aspekty recepce Leoše Janáčka (coby klavíristy, dirigenta, kulturního činitele, skladatele, folkloristy ad.) a jeho hudby v letech 1873–1939 a reprezentacemi Janáčka v dobovém písemnictví. Jedná se o vůbec první pokus o komplexní výzkum janáčkovské recepce v období skladatelova života. Projekt má transdisciplinární a interdisciplinární povahu (tedy je rozkročený mezi hudebním i kulturním dějepisectvím a literární teorií a kombinuje postupy hudební historiografie, teorie hudební recepce, hudební analýzy, sémiotiky a hermeneutiky).
Výstupy
Vybrané problémy janáčkovské recepce. Disertační práce na Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy university
Termín dokončení: 1. 6. 2017
Recepce Leoše Janáčka a jeho hudby v letech 1873–1888
Monografie. Termín dokončení rukopisu: podzim 2017
 
 
Otakar Ostrčil – život a dílo. Řešitelka: Markéta Kratochvílová. Anotace: Cílem projektu je monografické zpracování života a díla Otakara Ostrčila (1879–1935), českého skladatele, dirigenta a prvorepublikového šéfa Opery Národního divadla v Praze. Projekt je založen na soustavné a dlouhodobé práci na tematickém a bibliografickém katalogu Ostrčilova díla, díky níž bylo objeveno a shromážděno velké množství nových pramenů. Tyto nové poznatky umožňují relativizovat některé tradované názory na Ostrčilovu tvorbu, ovlivněné skladatelovým přítelem Zdeňkem Nejedlým, který díky své kulturní i politické autoritě udával tón debatám o Ostrčilově díle. Výstupy projektu poskytují aktuální pohled na Ostrčila a jeho místo v české a evropské hudbě a zároveň jsou příspěvkem k diskusi o problematickém Nejedlého odkazu české muzikologii a hudební kultuře. Projekt podpořila GAČR: GP14-35842P, 2014–2016, s odkladem do 2018.
 
Výstupy
Monografie Otakar Ostrčil – život, dílo, dokumenty (nakladatelství Koniasch Latin Press), datum publikace: 2018
Studie Involuntary Hero. Otakar Ostrčil and his Biographer Zdeněk Nejedlý, in Musical Biography: Myth, Ideology and Narrative, eds. Paul Watt a Christopher Wiley
studie Otakar Ostrčil na břehu mořském: K historii jeho dirigentských vystoupení v Göteborgu v listopadu 1928, spoluautor Jiří K. Kroupa, Clavibus unitis 2016
studie Ostrčilovy rané písně na německé texty (1898–1899)", Clavibus unitis 2016
kritická edice Otakar Ostrčil: Písně na texty německých básníků. Songs to German Poems, Etnologický ústav AV ČR, v. v. i., Academus Edition, Praha 2015
 
 
Pozdní tvorba Miloslava Kabeláče v evropském kontextu.Závěrečná tvůrčí etapa českého skladatele Miloslava Kabeláče jako jedinečný monument české a evropské moderní hudby 2. poloviny 20. století. Řešitel: Pavel Kordík. Anotace: Zvláštním rysem posledního tvůrčího období Miloslava Kabeláče je takřka bezvýhradná vazba na sféru slova. Je zde zároveň patrný odklon od skladatelových dosavadních inspirací folklórem a poezií a naopak zájem o texty s humanisticko-filozofickou tematikou a reflexí. Je to též období dozrání skladatelova tektonického myšlení, spojující úsilí o ekonomii tvárných prostředků s jejich maximálním zvukovým účinem, myšlení. Pochopení závěrečného údobí skladatelovy tvorby je klíčové nejen pro adekvátní reflexi jedné ucelené etapy skladatelova života, nýbrž pro historické zhodnocení jedné doposud kriticky nereflektované kapitoly evropské hudební tvorby jakožto živé výpovědi a poselství. Dlouhodobý projekt byl v minulosti podpořen grantem GAČRGA408/09/1836 (2009–2012). 
 
Plánovaný výstup
Poslední velké dílo Miloslava Kabeláče pro lidské hlasy. Opus 57 (monografie)
datum dokončení 2017
 
 
Nespatříte hada / Not a Single Snake in Sight. Josef Čapek – František Hrubín – Jan Skácel – Miloslav Kabeláč. Interdisciplinární projekt, spojující svět výtvarný, literární a hudební a zároveň pohled tří společenskovědních disciplín. Řešitelský tým: Pavel Kordík (EU AV ČR), Tomáš Winter a Pavla Machalíková (ÚDU AV ČR), Dalibor Dobiáš a Stanislava Fedrová (ÚČJ AV ČR). Anotace: Dětský svět – petit monde – je jednou z oblastí, jíž se moderní umění dotklo s nebývalou intenzitou. Velkou pozornost mu věnoval malíř a spisovatel Josefa Čapek, jehož tvorba pro děti zaujímá v české kultuře jedinečné místo. Inspirovala navíc i další umělce, kteří nalezli k dětskému světu tvůrčí cestu: básníky Františka Hrubína a Jana Skácela. Jejich sbírky Modré nebe (1948) a Kam odešly laně (1985) vznikly na motivy Čapkových pastelů a tužkových kreseb s dětskou tematikou, poprvé zveřejněných na zvláštní výstavě v roce 1935. Skladatel Miloslav Kabeláč zkomponoval v roce 1950 cyklus dětských sborů Modré nebe s výmluvným podtitulem Knížka dětských zpívánek podle obrázků Josefa Čapka na slova Františka Hrubína. Projekt je podpořen v rámci programu Strategie AV21 (2016–2017), viz více.
 
Výstupy
(kolektivní monografie, autoři: Tomáš Winter, Pavla Machalíková, Dalibor Dobiáš, Stanislava Fedrová, Pavel Kordík)
 
 
Státní ústav pro lidovou píseň. Řešitelka: Jarmila Procházková. Anotace: Činnost Státního ústavu pro lidovou píseň (1919–1952) dosud nebyla zpracována v náležitých parametrech vzhledem ke svému mezioborovému charakteru a zejména vzhledem k velkému počtu jmen významných vědců a umělců, kteří byli s ústavem spojeni. Z hlediska heuristiky se nabízí otázka, jak se proměňoval předmět evidence (latentní i aktivní repertoár písňového fondu, dokumentace interpretů a zpěvních situací) a jaký byl dopad těchto změn na metodologické postupy. Současně je potřeba zkoumat, jakým způsobem byla činnost ústavu v průběhu sledovaného období podporována zřizujícím státním orgánem (MŠANO a nástupnické organizace), jakými okolnostmi a souvislostmi byly zásahy zřizovatele motivovány, a zda ovlivňovaly podobu fondu a tím i operační paměť, se kterou nyní obor pracuje. Zkoumání v této oblasti tak přispěje k definování ideového konstruktu, který se k lidové tvorbě často uměle aplikoval. Neméně zajímavé bude sledovat, jak se stát prostřednictvím ústavu zejména v krizových situacích vymezoval vůči tradiční hudební kultuře národností a národnostních menšin. Projekt je podpořen v rámci programu Strategie AV21 (Evropa a stát).
 
Výstup
hybridní monografie, 2018–2019
 
 
DEML – Database Encyclopedia of Musical Life. Databázová encyklopedie hudebního života. Řešitelka: Jarmila Procházková. Anotace: Databáze mapuje aktivity spojené s hudební kulturou, vytváří jejich typologii, postupně je bude zpracovávat v podmínkách umožňujících synchronizaci informací a poznatků z různých oblastí hudebního života. V úvodní fázi dochází ke zpracování aktivit vybraných hudebních institucí ve 20. a 30. letech 20. století. Projekt je podpořen v rámci programu Strategie AV21 (Paměťv digitálním věku, podprogram Digital Humanities).
 
Výstupy
on-line aplikace, datum výstupu dílčí uživatelské a prezentační části – podzim 2017
 
 
 
OSTATNÍ PROJEKTY
 
 
 
Vědecký odkaz Dobroslava Orla. Řešitelka: Jarmila Procházková, spolupráce: Kamil Bartoň, Jakub Michl. Anotace: Jednotlivé příspěvky připraveného sborníku se věnují D. Orlovi v období jeho studií, popisují kariéru muzikologa, hymnologa, dirigenta, pedagoga, zakladatele vysokoškolského studia hudební vědy na Univerzitě Komenského v Bratislavě, předsedy Slovenského výboru Státního ústavu pro lidovou píseň aj. Projekt je podpořen v rámci programu Strategie AV21 (Formy a funkce komunikace, podprogram Věda v české společnosti).
 
Výstup
Sborník z mezinárodní konference „Dobroslav Orel, kněz a muzikolog", konané v Ronově nad Doubravou v dubnu 2015, s podporou z Programu regionální spolupráce AV ČR
Sborník bude mj. obsahovat kompletní bibliografii prací D. Orla a soupis jeho pozůstalosti v Národním muzeu – Českém muzeu hudby. Plánované dokončení: listopad 2017
 
 
RILM - Répertoire International de Littérature Musicale. Mezinárodní projekt, RILM představuje obsáhlou databázi muzikologické literatury, která slouží široké obci odborníků a zájemců o hudební výzkum. Databáze pokrývá všechny typy dokumentů o hudbě ve všech druzích médií, jako jsou knižní monografie, notové edice (i faksimilová vydání), sborníky z konferencí, sborníky jednotlivých badatelských pracovišť, ročenky, zprávy společností, články v časopisech a periodikách, recenze a rovněž internetové zdroje, na hudebním výzkumu založené zvukové nahrávky a filmy, dizertace a další materiály. Řešitel: Pavel Kordík, viz více.

 

Ukončené granty

 
Úvodní stránka Aktuální vědecké projekty
logo 
avcr zakladni znacka cz cmyk
Výběr jazyka
Čeština (Česká republika)English (United Kingdom)
Kalendář
poslední mesíc srpen 2017 příští mesíc
Po Út St Čt So Ne
week 31 1 2 3 4 5 6
week 32 7 8 9 10 11 12 13
week 33 14 15 16 17 18 19 20
week 34 21 22 23 24 25 26 27
week 35 28 29 30 31